Ułady Indyi pačali pierakidku dadatkovaha kantynhientu z 8 tys. vajskoŭcaŭ u štat Džamu i Kašmir na fonie rašeńniaŭ urada admianić asablivy kanstytucyjny status hetaha rehijonu, piša TASS.
Hetyja vajskoŭcy ŭzmocniać 35-tysiačnuju hrupoŭku, užo razhornutuju ŭ Džamu i Kašmiry. Pry hetym, jak paviedamlaje infarmahienctva ANI, usie voinskija častki ŭ Indyi pryviedzienyja ŭ stan padvyšanaj bojehatoŭnaści.
Palicyja Indyi ŭziała ŭ noč na paniadziełak pad chatni aryšt lidaraŭ upłyvovych u rehijonie partyj.
U šerahu rehijonaŭ Džamu i Kašmira pačalisia stychijnyja vystupy suprać rašeńnia ŭładaŭ admianić asablivy kanstytucyjny status Džamu i Kašmira.
Džamu i Kašmir hublaje status štata i stanovicca sajuznaj terytoryjaj (jakaja maje mienš pravoŭ, čym štat), ad jaho adździalajecca histaryčnaja vobłaść Ładakch, jakaja taksama stanovicca sajuznaj terytoryjaj. Džamu i Kašmir pry hetym zachavaje svoj zakanadaŭčy orhan.
Pa kanstytucyi Indyi Džamu i Kašmir maje asablivuju aŭtanomiju, u hetym štacie usie zakony, pryniatyja centralnym uradam (za vyklučeńniem śfier abarony, zamiežnych suviaziaŭ i niekatorych inšych), pavinny prachodzić adabreńnie miascovaj asamblei. Žychary inšych rehijonaŭ Indyi nie mieli prava kuplać u Kašmiry ziamlu. Štat maje ŭłasny ściah, šerah inšych pieravah.